Historie
Obecná historie:
Na původ jména mlýna jsou dvě verze. První je že Georg Zenefels, který se nechal titulovat baronem, poddaní ho nazývali dvořanem, německy Höflink. Druhá verze vychází z prodeje mlýnů v roce 1379, kde jeden z kupujících byl Matěj řečený Holíkovec.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
První zmínku o mlýnech v Mlýnci uvádí kronika obce Postřekov, kde se píše že v roce 1397 vladykové Otovští prodali všechny tři mlýny nacházející se v obci,tedy i tento, Dolní mlýn.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1701 vysoce urozená paní Anna Feliciana, ovdovělá svobodná paní z Wunschenwitz rozená Pachtin z Rayhoffen, paní panství Poběžovice a Ostrov (Wasserau), dědičně prodala a poskytla ke koupi svůj vlastní dolní moučný mlýn v Mlýnci s jedním mlýnským zařízením spolu s olejovým lisem zdejšímu poddanému jménem Georg Zennefels mladší za 200 zlatých. Ten nemaje děti předává mlýn svému synovci Janu Jiřímu nar. 1711. Ten sice děti má, ale pouze dcery a tak v roce 1775 přebírá mlýn dcera Marie Eva s manželem Karlem Polsterem. V roce 1808 se stává majitelem jejich syn Jan Jiří. Ten má pouze dvě dcery a tak v roce 1838 opět přebírá mlýn dcera Kateřina s manželem Ondřejem Schürerem pocházející ze mlýna v Zeisermühle 11. Jeho předci pocházeli ze šlechtického rodu Schürer von Waldheim.
1838 Georg Polster
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Kateřina a Ondřej mají sedm dětí, ale šest jich umírá a tak následuje dcera Marie která si přivedla v roce 1870 za mlynáře Václava Becka z mlýna z Ohnišťovic 12. Jejich syn Václav nar. 1887 si vzal za manželku Rozálii Langovou, pocházející z mlynářského rodu v Mlýnci 30 Mühlhansl a stávají se vlastníky v roce 1910.
Asi okolo roku 1900 došlo z důvodů záplav k úpravě, přemístění koryta Mlýneckého potoka. Původně tekl potok okolo Dolního mlýna, ale po úpravě se potok ocitl asi padesát metrů vzdálený. Pro potřeby mlýna bylo ponecháno staré koryto a od mlýna byl vybudován asi 120 metrů dlouhý podzemní kanál.
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Po příchodu americké armády 2. května 1945, je mlynář lynčován postřekovskými občany a za týden umírá. Jeho manželka a děti jsou odsunuti do Německa.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Po odsunu majitelky mlýn není osídlen, ve mlýně se nemele, až po vzniku JZD a uzavření ostatních mlýnů v okolí, se mlelo pro potřebu JZD, ale už pouze na elektrický pohon a to asi až do roku 1970. Poté byl mlýn v roce 1972 zbourán a na jeho místě postaveny bytovky.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Zenefels
- Polster
- Schürer
- Beck
Historie mlýna také obsahuje:
Zenefels
1838 Jiří Polster
Schürer
1930 Václav Beck
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Podle vyprávění ve mlýně působil v sedmnáctém století Georg Zenefels, který po vzoru šlechty nosil paruku a nechal se titulovat baron. Podle jeho jména Jiřík se mlýnu se také říkalo Girshikmühl. Vyprávělo se, že tento Zenefels si vzal za manželku ženu nižšího původu. Jako trest za takzvaný morganatický sňatek museli stát oba manželé po tři dny před hradem v Poběžovicích na pranýři. Na důkaz svého pokání za protiprávní jednání pak postavili nad obcí kapli a jejich potomci měli povinnost se o tuto kapli starat, což také až do roku 1918 činili. Pak převzala kapli obec.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: