emanuel.vejnar@evangnet.cz nám k mlýnu napsal toto:
" Příhoda z mlýna, její původ neznám...
Velikonoce 1668 v Nové Vsi na Duchcovsku
Malá účast na katolických mších byla nápadná a rekatolizátoři proto zvláště před svátky tlak na neposlušné obyvatestvo zvyšovali. Daniel Butze vlastnil v Nové Vsi na mosteckém panství mlýn, do něhož investoval 450 říšských tolarů. Když byl v roce 1667 hrubě donucován ke změně svého luterského vyznání, opustil svůj výnosný mlýn a odešel do saské vesnice Holzhau. Padlo mu to velmi zatěžko. Mostecký hejtman mu vzkazoval a nakonec i napsal, že když se vrátí, smí při své víře zůstat. Butze váhal, ale nakonec se rád vrátil a doufal, že bude ve svém mlýně ponechán v klidu. Horlivé přesvědčovací činnosti dvou kapucínů, která vrcholila před Velikonoci 1668, však Butz neušel. Bránil, jak mohl. O Velikonocích se od rekatolizátorů nedalo čekat nic dobrého, a proto se mladý mlynář v Mackově, který tam právě převzal mlýn po svém otci, rozhodl nečekat a na Zelený čtvrtek se svými sourozenci emigroval. Mlynář Butz však ještě doufal, že se bouřka přežene. O Velikonocích zůstal, stejně jako většina v Nové Vsi zbylých luterských obyvatel, se svou rodinou doma. Zdálo se, že mu to projde, avšak v sobotu po Velikonocích přišli do mlýna mušketýři a Butz musel jít s nimi. Na návsi se sešel se sousedy, kteří byli podobně jako on sem přivedeni. Všichni muži byli hnáni v průvodu (vpředu úředníci, vzadu mušketýři) do kostela ve Flájích, kde byli násilím donuceni k přijímání pod jednou, což mělo být znamením, že se stali katolíky. O týden později byly do kostela k přijímání hnány ženy. Mlynář Butze po té pokořující a svědomí zatěžující zkušenosti opustil se ženou a sedmi dětmi svůj mlýn podruhé a už se do Čech nevrátil."
