Historie
Obecná historie:
Vodní mlýn je zmíněn již roku 1088 v zakládací listině kapituly vyšehradské, vydané králem Vratislavem I., ve které se uvádí „poplužní dvůr a mlýn v Modřanech“. Kosmova kronika uvádí, že v roce 1118 přišla „katastrofální povodeň, jaké prý od potopy světa nebylo, odnesla mlýn a několik rybáren v Modřanech“. Král Václav I. daroval roku 1230 proboštovi vyšehradskému „poplužní dvůr, mlýn, vinici a dva rybáře v Modřanech“.
V roce 1329 nechala královna Eliška spálit mlýny v Komořanech a Modřanech, vystavěné k újmě Zbraslavského kláštera. K roku 1479 je mezi přísežnými mlynáři dohlížejícími na vltavské jezy jmenován Vondra z Modřan a Pavel z Komořánek.
Gabriel Krištof Želiňský ze Sebuzína držel před rokem 1621 část vsi Modřan včetně „mlýna nade vsí, při řece Vltavě, o šesti kolech moučných, o jednom stupním a s dvěma pilami“. Mlýn byl pravděpodobně zničen za třicetileté války a roku 1690 znovu postaven. K roku 1817 jej vlastnil modřanský mlynář Jan Václavík, který nechal nad ním postavit kříž.
V roce 1827 byl prodán podle nařízení navigačnímu fondu, který následně odstranil jezy, protože překážely plavbě po Vltavě.[1] Z mlýna zbyly jen holé zdi a sklepy. V roce 1861 byl na jeho místě postaven cukrovar českých cukrovarníků Urbánka a Wagnera.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn připomínán patrně již k roku 1088 v zakládací listině kapituly vyšehradské, vydané králem Vratislavem I. (poplužní dvůr a mlýn v Modřanech)
1118 podle Kosmovy kroniky katastrofální povodeň, jaké prý od potopy světa nebylo, odnesla mlýn a několik rybáren v Modřanech
1230 král Václav I. daroval proboštovi vyšehradskému poplužní dvůr, mlýn, vinici a dva rybáře v Modřanech
1329 královna Eliška nechala spálit čtyři mlýny v Komořanech a u Modřan, vystavěné od nejmenované mocné osoby, které byly na újmu klášteru Zbraslavskému
1479 mezi přísežnými mlynáři, kteří měli dohlížet na vltavské jezy, jmenováni Vondra z Modřan a Pavel z Komořánek
1487 Purkmistr a rada Starého Města pražského povolili mlynáři Lazarovi postavit nový mlýn na pozemku pod Modřany na břehu Vltavy (viz příloha dole)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
23.11.1542 Vavřinec, mlynář prodává mlýn
Před r. 1621 pan Gabriel Krištof Želiňský ze Sebuzína, držel část vsi Modřan a sice: pět osedlých, mlýn nade vsí, při řece Vltavě , o šesti kolech moučných, o jednom stupním a s dvěma pilami
mlýn patrně zničen za třicetileté války, 1690 znovu vystavěn
1734 - Pavel Zikmund, mlynář (AHMP, fú Zbraslav jako kmotr) (BL) Svobodný mlynář z Modřan Pavel Zikmund je k roku 1744 již mrtev. Jeho syn Leopold se stal mladovožickým frumentariem, kde se také žení. 5Ml.V., foto 207 (jk)
20. června 1817 mlynář modřanský Jan Václavík jmenován školdozorcem
Jan Václavík nechal postavit nad mlýnem kříž
1827 byl mlýn č. 52 v Modřanech, dle gubernialního nařízení k navigačnímu fondu prodán se všemi právy za 12.000 C.M. Tak byla zbořením a odstraněním jezů a kolů největší překážka volné plavby po Vltavě vyzdvižena.
do r. 1848 náležel panství Břežany
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
1861 vystavěn byl na staveništi bývalého, v roce 1827 zrušeného mlýna, z něhož od té doby jen holé zdi a sklepy pozůstaly, velký cukrovar, majetek to českých cukrovarníků Urbánka a Wagnera.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1487 Lazar
1542 Vavřinec
1702 Tomáš Nataniel Davelský
1734-1744 - Pavel Zikmund
1817 Jan Václavík
Zobrazit více
V roce 1861 zakoupil stavitel Zloch tzv. Panský mlýn v Modřanech a na jeho pozemku začal budovat cukrovar, který však ještě nedokončený prodal podnikateli Ferdinandu Urbánkovi, jenž závod do podzimu téhož roku zprovoznil. Velkorysou stavbu projektovala a prováděla firma Blecha a zařízení dodala Daňkova strojírna. V roce 1872 byl prodán První české akciové společnosti pro rafinování cukru, která zde do roka vystavěla také cukerní rafinerii. V roce 1891 zde již pracovalo 827 zaměstnanců a 35 parních strojů. V meziválečném období, v majetku České společnosti pro průmysl cukerní, se cukrovar rozrostl do velikosti potravinářského kombinátu, který kromě cukru produkoval kávové kostky, marmelády, limonády a šuměnky – budovu sodovkárny při Komořanské ulici projektovala kancelář Hukal a spol. roku 1935. Měl být zastaven již v 70. letech, avšak převzal jej Výzkumný ústav cukrovarnický a cukrovar pracoval dál s původním vybavením jako experimentální závod až do roku 2002. Po demolici na jaře 2005 zůstal na místě zachován jeden z původních komínů a také vrátnice s trojúhelníkovým štítem, dílko stavitele Pokorného z roku 1917.
6. září 1487, staroměstská městská rada povoluje mlynáři Lazarovi postavit na vltavském břehu v Modřanech mýn:
" My purkmistr a rada i obec Starého města pražského známo činíme tímto listem, že pro obecný požitek města našeho s dobrým rozmyslem a společnou radou naší smlouvy učinili jsme s Lazarem, mlynářem, konečně povolili témuž Lazarovi, aby on na zboží našem pod Modřany na břehu řeky Vltavy sobě mlýn nový postavil náklady svými, a ten aby držel i jeho používal a potomně dědicové a budoucí jeho používali s platem ročním a povinnostmi psanými. K ktérumužto mlýnu přidali jsme od té skalky, která jest v poli Časově z Modřan v břehu blíž od téhož mlýna přímo přes řeku a přes ostrov až do vazu, který stojí na mezi ostruvu našeho ... povinen jest platiti platu ročního z každého kola po 50 groších."
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
