Již roku 1636 se zde připomínají tři mlýny, valcha a lis na olej. „Mlýnky v té vsi poddaným náležitě v kterých toliko sami sobě melou a z nich platy jak napřed napsáno jest dávají jsou tři. Mlynář Jakub Vilček, volný má role volné podle nadání č. 40 napřed 3 štortí na zadku 4 štortí má taktéž mlýnek o jednom kole, dává platu: o sv. Jiří … 1 tol. 18 gr., o sv. Václavě … 1 tol. 18. gr., za hlásku … 9 gr., slepic … 4, vajec … 19, berně C 7 tol. Více povinen Jakub Vilček z toho volenství a mlýnka psa chovati, opravku při zámku všech dveřích kdyby potřeba byla dílem tesařským pomoci a auffank při prodeji spraviti. Ten Vilček má olejovnu svou vlastní z které dává platu do vůle vrchnosti peněz oleje jak v zad zapsáno jest“ (čp. 38 a 39).
V roce 1666 držel mlýn a volenství Jakub Vlček, který nového majitele panství Františka Eusebia hraběte z Oppersdorfu žádal: „aby jemu ten kousek zahrady, která při okupeném gruntu předek jeho Adam Vlk po nebožtíku Mikulášovi Vlku z hraběcí milosti pana Václava st. Bruntálského z Vrbna L.P. 1609 dne 18. máje od gruntu nějakého Rotmana, který grunt nyní Jura Pastor drží, přikoupil stvrditi ráčili“. Obdržel pak list ze dne 12. 3. 1669. Při nastoupení hraběnky Ludovicy Marie Pražmové žádal Adam Vlček nové strvrzení na svůj volný grunt i na mlýnek. Obdržel je 1. 5. 1698. Týž Adam Vlček znovu vyžádal si stvrzení od Františka hraběte Pražmy roku 1708.
Na tomto volenství seděl později Petr Vojkovský, jak vysvítá z listu Jana Nepomuka hr. Pražmy z Bílkovaz 12. 11. 1756, kterým Petra Vojkovského z dědiny Nošovic od povinnosti pobíjení střechy v zámku a panských folvarkách na budoucí časy osvobodil. Později seděli na tomto volenství opět Vlčkové, drželi je až do roku 1896, kdy Kristina rozená a provdaná Vlčková se znovu provdala za Jana Havlasa. Při tomto volenství zachoval se starý německý mlýn a náleželo k němu 57 jochů v Nošovicích a 16 jiter luk a lesů s chalupou na Morávce. V polovině 19. století semlely 4 mlýny se 4 složeními ročně celkem 170 měřic pšenice a 490 měřic žita.
