Do kovárny a do mlýna jdi opravdu brzy,
tam musíš čekat, než na tebe dojde řada.
(estonské přísloví)

Dolní mlýn a pila

Dolní mlýn a pila
1
127
Sviadnovská
Staříč
73943
Frýdek-Místek
Staříč
49° 41' 27.3'', 18° 17' 48.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Větší, nedávno zrekonstruovaný mlýn.
1,9 km sz od kostela Nalezení sv. Kříže ve Staříči
Olešná
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V urbáři hukvaldského panství zroku 1581 (fol. 58) uvedeno, že: „Pan Albrecht Harasovský z Harasova má podsedek svůj, slově fojtství a krčmu svobodné, mlýn maučný o dvů kolech, dva lány role, lauky, jedenácte poddaných tu ve Staříči usedlých, rybníky a rybníčky, půšč, slově Roháčovsků i s lesem.

Suma z mlýnku (fol. 64) o sv. Jiří 20 gr., o sv. Václavě tolikýž.“

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1833 Alois Žurovec

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Do 80. let devatenáctého století vlastnila mlýnrodina Žurovců. Tito byli nuceni mlýn prodat a odkoupil jej František Murcek. Staříčský mlýn byl co do velikosti stejného řádu jako např. mlýn žabenský a byl mu do jisté míry i vážným konkurentem. Přesto však mezi oběma mlynářskými rodinami panovala vždy dobrá shoda a dokonce došlo ze strany Murcků k pokusům o spříznění obou rodin, tak že se Murckové po dvakráte pokoušeli o sňatek s dcerami ze žabenského mlýna. Vždy však zůstalo jen na námluvách, ale ke sňatku nedošlo.

Roku 1919 padl v bojích o Slovensko jeden z Murcků, který měl převzít mlýn. Později se vrátil z Ruska jeho bratr František, který byl vyučen pekařem a ten se ujal mlýna, byl jeho majitelem až do zrušení mlýna po druhé světové válce. Roku 1927 provedl na mlýně nástavbu, zmodernizoval ho. Shodou okolností měl za manželku Marii roz. Žurovcovou, pocházející z rodiny Žurovců, původních majitelů staříčského mlýna.

1930 František Murcek

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Několik let před zrušením mlýna vedl mlýn synovec majitele Františka Murcka, rovněž František Murcek, který si pak našel jiné zaměstnání.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1950 byl provoz mlýna i pily zastaven nařízením okresního národního výboru s odůvodněním nadbytečné kapacity.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V současnosti jsou majiteli mlýna čp. 1 ve Staříči manželé Hana a Václav Dvorští.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Žurovec
  • Murcek

Historie mlýna také obsahuje:

1833 Alois Žurovec
1880 – rodina Žurovcova
Po 1880 – František Murcek st.
1900 – Leopold Murcek
1910–1928 – Emilie Murcková
1930 František Murcek ml.
2013 Václav Dvorský

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    08 2017
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Dnes velký patrový objekt mlýna na pč. 437 s čp. 1 rodiny Dvorských, který prochází rekonstrukcí a malá polodřevěná zchátralá budova na pč. 441. Dochovány zděné konstrukce náhonu i příčky dělící obě budovy a kotvící dvě mlýnská kola.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • drobné sakrální památky
        • existující torzo uměleckého složení
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pila
        1930 mlýn a pila
        • náhon
        • lednice
        Samostatným zajímavým vodním dílem byl i derivační kanál. Nedaleko DSO Lipina se vlastní se odděloval od přirozeně meandrující vlastní Olešné směřující přes luka a mokřady k Žabni k severu. Derivační kanál kopíroval hranu říční terasy údolní nivy Olešné a Ostravice a směřoval k severozápadu, kde poháněl mlýn Žurovec (viz. níže) a natékal po speciální konstrukci levostranný potok Řepník, ten náhon podtékal a poté jej po pravé straně sledoval. Za Dolním mlýnem se náhon s potokem Řepníkem stékal. Řepník se poté stékal s Olešnou.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,446 m3/s, spád 2 x 3,8 m, celkový výkon 14,75 HP (10,96 kW)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,446 m3/s, spád 2 x 3,8 m, celkový výkon 14,75 HP (10,96 kW)
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        • jiný přírodní kámen | Počet: 2,5
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 17
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 17
          AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
          NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
          Rok vydání2013
          Další upřesněnírkp., s. 652-660

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          9.1.2021 10:49 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 23.1.2021 10:47