Mlýnské kolo běží pořád, ale nic tam nepřijde.
(německé přísloví)

Červený, Hranický mlýn

Červený, Hranický mlýn
28
Bohouňovice I
280 02
Kolín
Bohouňovice I
49° 59' 8.2'', 15° 11' 1.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí v údolí Polepky pod obcí Hranice. Je v soukromých rukou a slouží k rekreačním účelům, sídlo a stáje jezdeckého klubu Redmill.
Samota
Polepka
nepřístupný

Obecná historie:

První známý mlynář Václav Kovařík je doložen v roce 1757, kdy zdědil mlýn po svém otci. Ten předal mlýn svému synovi Františku Kovaříkovi, který ho v roce 1829 předal podle svatební smlouvy nejstaršímu synovi Janovi a jeho manželce Anně. V roce 1875 přechází mlýn sňatkem Josefy Kovaříkové na Františka Jirsu a následně pak jejich syna Oldřicha. Tomu byl po roce 1948 mlýn znárodněn a zabrán. V roce 1979 koupili mlýn k rekreačním účelům manželé Bořivoj a Růžena Krejčí, v současné době je mlýn v majetku Jana Březiny.

Dřevěné mlýnské kolo mělo průměr 4,70 metru, šířku 76 cm a hloubku lopatek 25 cm. Za optimálního provozu vykonávalo 8 otáček za minutu a mělo hltnost 128 litrů vody za vteřinu. Výkon kola dosahoval 4,6 kW.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn patřil k nedaleké hranické tvrzi a dvoru. Poprvé je připomínán v roce 1538.

V roce 1615 v nepřítomnosti mlynáře zabil mlynářský chasník mlynářku, ukradl ze mlýna peníze a utekl. Byl dopaden a „ku právu do města Kutné Hory dodán, po mučení popraven.  - paměti Mikuláše Dačického z Heslova - viz "ostatní"

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

První známý mlynář Václav Kovařík je doložen v roce 1757, kdy zdědil mlýn po svém otci. Ten předal mlýn svému synovi Františku Kovaříkovi, který ho v roce 1829 předal podle svatební smlouvy nejstaršímu synovi Janovi a jeho manželce Anně.

1838 Jan Kovařík

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1875 přechází mlýn sňatkem Josefy Kovaříkové na Františka Jirsu a následně pak jejich syna Oldřich.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Oldřich Jirsa.

Tomu byl po roce 1948 mlýn znárodněn a zabrán.

V roce 1979 koupili mlýn k rekreačním účelům manželé Bořivoj a Růžena Krejčí.

v současné době je mlýn v majetku Jana Březiny.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kovařík
  • Jirsa

Historie mlýna také obsahuje:

1757 - Václav Kovařík

František Kovařík - syn

1838 - Jan Kovařík a manželka Anna - syn F. Kovaříka

1875 - František Jirsa a Josefa Jirsová, Kováříková

1930 - Oldřich Jirsa

1939 - Oldřich Jirsa (RR)

1979 - Bořivoj a Růžena Krejčí - rekreační účely

současnost Jan Březina

svatba v roce 1847 Josefa Šebora (mlynáře z Jesenice 1) a Anny Kardové, dcery mlynáře Jana Kardy z Bohouňovického mlýna. Anna pak žila v Jesenici 1.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,20304 m3/s, spád 4 m, výkon 7,3 HP.

          Mlýn měl dřevěné vodní kolo o průměru 4,70 metru, šířku 76 cm a hloubku lopatek 25 cm. Za optimálního provozu vykonávalo 8 otáček za minutu a mělo hltnost 128 litrů vody za vteřinu. Výkon kola dosahoval 4,6 kW.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,20304 m3/s, spád 4 m, výkon 7,3 HP.

          Mlýn měl dřevěné vodní kolo o průměru 4,70 metru, šířku 76 cm a hloubku lopatek 25 cm. Za optimálního provozu vykonávalo 8 otáček za minutu a mělo hltnost 128 litrů vody za vteřinu. Výkon kola dosahoval 4,6 kW.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevHrance - Červený mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/hranice/cerveny-mlyn
          Datum citace internetového zdroje20.3.2013
          AutorInternet
          NázevHrance - Červený mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/hranice/cerveny-mlyn
          Datum citace internetového zdroje20.3.2013
          AutorInternet
          NázevPašinka - mlýny
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/hranice/cerveny-mlyn
          Datum citace internetového zdroje20.3.2013
          AutorInternet
          NázevPolepské údolí - Červený mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.mukolin.cz/prilohy/Texty/169/1302872603_polepske_udoli.pdf
          Datum citace internetového zdroje21.3.2013
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníČáslav, str. 16
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorRoman Šulc
          NázevCesty a památky - Kolínsko
          Odkazhttps://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/hranice/cerveny-mlyn
          Datum citace internetového zdroje12 2024

          Žádná položka není vyplněna

          Mikuláš Dačický z Heslova ve svých pamětech zaznamenal událost, která se v tomto mlýně stala v roce 1615. Tehdy v nepřítomnosti mlynáře zabil mlynářský chasník mlynářku, ukradl ze mlýna peníze a utekl. Byl dopaden a „ku právu do města Kutné Hory dodán, po mučení popraven.

          Spisovatel Karel Leger umístil do těchto míst děj své povídky Upír.

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Vytvořeno

          20.3.2013 22:51 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 25.3.2025 10:06
          Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 13:06
          doxa (Jan Škoda) 7.12.2024 17:51