Historie
Obecná historie:
Nejstarší mlýn byl na č.p. 2. V roce 1872 se tam usadil, po sňatku s Marianou Onderkovou z Podhoří, Fridolin Lassner. Přišel z Haukovic u Uničova a mluvil pouze německy. Měli devět dětí a mlynářské řemeslo vykonával až do smrti v roce 1898. Nejmladší syn zahynul v první světové válce. Nejstarší syn Antonín se vyučil mlynářskému řemeslu a po sňatku s Annou Nepomucenou Bubeníkovou z Dolního Újezda zůstal na mlýně. Měli spolu deset dětí, pět z nich zemřelo.V první světové válce utrpěl těžké zranění kolena, což zapříčinilo jeho 70% invaliditu, byl tak neschopný vykonávat mlynářskou práci. Po odchodu do války měla na starost vedení mlýna manželka. Nejstarší syn Evžen se musel od deseti let učit mlynářskému řemeslu, stal se tovaryšem a mlynářem. V roce 1931 se oženil s Miladou Kellnerovou, měli spolu dvě děti, jedno zemřelo. Za jeho období byl celý mlýn renovován, zvýšila se mlecí kapacita. V padesátých letech vzaly Severomoravské mlýny Olomouc mlýn do své správy a pan Lassner byl pouze jeho vedoucí. V roce 1959 byl manželům Lasserovým majetek vyvlastněn. V současné době je bývalá část mlýna přestavěna k bydlení.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
19.2.1740 vrchní mlynář Tomáš Burda ve věku 45 let rozmačkán vodním kolem
24.2.1745 byl před mlýnem na svatbě svého syna jedním studentem postřelen Antonín Závišický, mlynář z Babic. Po třech dnech svému zranění podlehl. (Svatba Antonína Závišického ml. z Babic s Terezií, dc. + Jakuba Vajsara.) (doplnila Zuzana Králová)
25.11.1764 + Václav Vajzar, 70 let (není známo, na kterém mlýně v Jezernici)
(vše doplnila Zuzana Králová)
1830 František Waisar
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1872 se zde usadil, po sňatku s Marianou Onderkovou z Podhoří, Fridolin Lassner. Přišel z Haukovic u Uničova a mluvil pouze německy. Měli devět dětí a mlynářské řemeslo vykonával až do smrti v roce 1898.
Nejmladší syn zahynul v první světové válce. Nejstarší syn Antonín se vyučil mlynářskému řemeslu a po sňatku s Annou Nepomucenou Bubeníkovou z Dolního Újezda zůstal na mlýně. Měli spolu deset dětí, pět z nich zemřelo.V první světové válce utrpěl těžké zranění kolena, což zapříčinilo jeho 70% invaliditu, byl tak neschopný vykonávat mlynářskou práci. Po odchodu do války měla na starost vedení mlýna manželka.
1930 Antonín Lassner
Nejstarší syn Evžen se musel od deseti let učit mlynářskému řemeslu, stal se tovaryšem a mlynářem. V roce 1931 se oženil s Miladou Kellnerovou, měli spolu dvě děti, jedno zemřelo. Za jeho období byl celý mlýn renovován, zvýšila se mlecí kapacita.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V padesátých letech vzaly Severomoravské mlýny Olomouc mlýn do své správy a pan Lassner byl pouze jeho vedoucí. V roce 1959 byl manželům Lasserovým majetek vyvlastněn.
V současné době je bývalá část mlýna přestavěna k bydlení
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1740 Tomáš Burda
před 1745 Jakub Vajsar
1764 Václav Vajzar (?)
1830 František Waisar (Vajsar)
1872-1898 Fridolín Lassner
1898-1930 Antonín Lassner
Evžen Lassner
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
