Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1432 prodal Jan z Opatova panoši Libnovcovi z Kletečné mlýn v Bohuslavicích za 4 kopy grošů.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1570 koupil probošt Urban mlýn pod Bohuslavicemi od Matěje Nepraše za 224 kop víd. a 90 kop, jež měl na tom mlýně Marek Karban z Chotěbudic.
Probošt Urban pustil mlýn r. 1579 Štěpánovi za 240 kop, kteráž suma měla splacena býti ročně po 16 kopách. Že však probošt peněz potřeboval hned,
spokojil se se 116 kopami, jež mu slíbilo záduší Želetavské.
Špitál v Telči měl na mlýně r. 1590 80 kop. Tenkráte (do r. 1593) seděl na mlýně vladyka Jakub Kobylka z Kobylího.
Mlýn patrně zanikl za třicetileté války.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Nepraš
Historie mlýna také obsahuje:
-1432 Jan z Opatova
1432- panoš Libnovec
-1570 Matěj Nepraš
1570-1579 probošt Urban
1579- Štěpán
-1593 vladyka Jakub Kobylka z Kobylího
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: