Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je zachycen již na mapě I. vojenského mapování.
Dne 16.4.1772 se narodila Alžběta ,rodiče Václav Rojar mlynář v Telecím čp.15 a Alžběta.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V seznamech Ministersva financí k roku 1930 již mlýn zapsaný není.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1942 mlýn vyhořel, následně byla obnovena pouze obytná část.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
V roce 2015 došlo k demolici roubených hospodářských částí.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
