Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je zaznamenán v tereziánském katastru k roku 1714, kdy je zde uváděn mlynář na mlýně o jedno kole.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Začátkem 2. poloviny 19. století hospodařil na mlýně mlynář Josef Gerstner. V roce 1869 mu povodeň zničila jez u mlýna sestavený z dřevěných klád, který pak musel vystavět znovu. Jez byl na jedné straně potoka zapuštěn do skály. V roce 1873 přišla na mlýn vodoprávní komise a do skály u jezu umístila vodní cejch.
V 70. letech 19. století zde matriky uvádějí Johanna Gerstnera a jeho manželku Marii, rozenou Rödl. Jejich dcera Theresie se provdala za mlynáře Josefa Glosauera ze Šturanského mlýna pod Ošelínem.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Dle sčítání obyvatel z roku 1921 byl majitelem mlýna Franz Josef Baumgartl, narozen roku 1883. Jako živnost měl uvedeno zemědělec. S ním zde žila manželka Marie, syn Anton, dcery Anna a Marie, a dále matka Anna a příbuzná Julie Baumgartlová.
V roce 1930 zde dle seznamu vodních děl stále byl Franze Baumgartla, objekt byl evidován jako mlýn a elektrárna.
Přibližně v roce 1937 převzal mlýn Franzův syn Anton Karl Baumgartl, který se ve stejném roce oženil s Marií Paulovou z Krásného údolí čp. 7.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Baumgartlovi drželi mlýn do roku 1945, kdy byli nuceni v rámci odsunu německého obyvatelstva odejít. Mlýn získal v roce 1945 osídlenec Václav Kozel, který byl místopředsedou MNV v Krásném Údolí. Ke mlýnu náleželo 15 ha půdy a lesní pozemky. Nový majitelem získal celou usedlost kromě vybavení mlýna, které bylo zkonfiskováno Fondem národní obnovy. Dne 15. 11. 1946 byl mlýn úředně zastaven a jeho vybavení navrženo k likvidaci. Bylo odvezeno do sběrných surovin a stát za ně dostal 659 korun.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Není známo, jak dlouho se Václav Kozel na mlýně zdržoval. V roce 1958 mlýn ještě stál v zachovaném stavu. V následujících letech se proměnil ve zříceninu.
Vývoj po roce 1989
Ze mlýna se dochovaly zbytky zdiva. Současný majitel si v 90. letech 20. st. na nich – asi uprostřed obdélné bývalé budovy mlýna - postavil rekreační objekt.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
60. léta 19 st. Josef Gerstner
po roce 1873 Johann Gerstner
1921 Franz Josef Baumgartl
1937 – 1945 Anton Karl Baumgartl
1945 - ? Václav Kozel
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
