K roku 1619 se tu uvádí 1 dědičný mlýn. V Dolních Třanovicích se dříve nacházely čtyři mlýny, jejichž provozovateli byli v poslední třetině 18. století poddaní. Zatímco dva mlýny náležely k přímému majetku poddaných - rustikální mlýny, další dva byly v majetku vrchnosti, která je pronajala poddaným – dominikální mlýny).
Druhý z dolnotřanovických dominikálních mlýnů, nesoucí čp. 39, provozovala vrchnost ve své režii až do roku 1786. Teprve 24. června téhož roku se rozhodla držitelka statku Dolní Třanovice, Karolína Rousecká z Ejvaně, odprodat mlýn Janu Vojnarovi
„…prodala nynější dědičná vrchnost Janovi Vojnarovi ze Zámrsk dominikální, tak řečený Stvrdalský mlýn za smluvenú kupní sumu 60 florenův. K těmužto mlýnu přidalo se do užívání kus panského pole ponejprv před i za chalupů. Potom to na vrchu vedle cesty k tomuž se přidává kus olšiny, v kteréj dříví panstvu přináleží dle pasunku mezi řeků a příkopů ležící pozostává…. Z téhož mlýnu kupitel každoročně do panských rentův, avšak v termínu svatého Jiřího deset, svatého Michala pak osemnáct florenúv odvozovati, jednu štuku tenkej příze z panského materiálu darmo přásti, dva dny ve týdni jednů osobů robotovati mocně se upovázal a přislíbil. K tomu se hospodářům zpovoluje při panským stádě dva kusy rohatého dobytka a dva kusy černého dobytka, však svým pastýřem bez úplatku pásti…“
Jan Vojnar poté mlynářskou živnost provozoval osm let. Dne 10. března 1794 pak postoupil mlýn svému synovi Ondřejovi („…odprodal Jan vojnar synovi Andriasovi Vojnarovi svůj ukůpený auffanku podrobený v Dulních Třanovic pod numerem 39 stojící dominikální mlýn se včelínem k tomu přináležícím, mlynářským náčiním za smluvenů kupní cenu skrz jedno sto rýnských. K tomu do užívání kus pole ponejprv u domu, potom na vrchu vedle cesty i kůsek lůčky, taky olšina za mostkem k zástavě tuto příkopy sjídůce pro trávu, v kterej ale nacházející se dříví panstvu přináleží…“)
Mlynář Ondřej Vojnar by také povinen "…času vojny žoldy aneb livrunky a jiné četné ordinované daně jak také kdyby císařské kontribuce zvýšené byly, ten auvyšek on sám ponášeti a se všem k panstvu konkurírovati povinen bude…“
Ondřej Vojnar provozoval mlýn až do roku 1808, kdy jakožto držitel a provozovatel vystupuje Jan Galgon, syn tehdejšího držitele statku Dolní Třanovice, Bernarda Galgona. Všechny zdejší mlýny na horní vodu zpracovaly v polovině 19. století ročně 170 měřic pšenice, 600 měřic žita, 100 měřic ječmene a 400 měřic ovsa.
