Panský mlýn

Mlýn je zachycen na mapě i. voj. mapování, ale v gruntovní knize lze nalézt zápis vztahující se již k roku 1718, vzhledem k tomu, že mlýn náležel ke zdejší rychtě, jejíž budova se na rozdíl od mlýna dochovala, založení mlýna bude ještě mnohem starší.

V roce 1834 vlastní celé hospodářství s rychtou, mlýnem a bělírnou Miller Felix, v roce 1840 mlynář Alexander Felix.

V roce 1851 kupuje rychtu s mlýnem a dalšími provozy Johann Anton Sieber nar. 1823, který mlýn se sousední bělírnou přestavěl a následně doplnil o další tovární budobu pro zpracování lněného a bavlněného zboží.

V roce 1880 mlýn provozuje mlynář Johann Hanzel nar. 1818, který je nájemcem mlýna, celé hospodářství bylo rozděleno na několik samostatných bytů, mlýn je označen jako byt č. 2.

Mlýn se v soupisech uvádí naposledy v roce 1890, kdy ho provozuje Anton Schmid, nar. 1863, poté byl zřejmě přeměněn na textilní provoz. 

Továrna s tkalcovnou na přelomu 19. a 20. stol. zaměstnávala cca 240 dělníků a disponovala cca 200 stavy, fungovala nejméně do roku 1905.

Johann Anton Sieber byl erbovním rychtářem a dědičným vedoucím rudoltické pošty.

V roce 1910 vlastní velkostatek čp. 6 Hugo von Schalscha Ehrenfeld.

V roce 1921 vlastní velkostatek Emanuel Šulc a mančelka Růžena Šulcová nar. 1862

V roce 1930 vlastní hospodářství čp. 6 Emanuel Šulc, vodní síla se užívá pouze pro osvětlení.

Někdy po roce 1971 byly zbořeny sousední budovy textilní továrny.

V roce 2000 byla zbořena budova bývalého mlýna.