Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1620 Matěj Žežulka koupil mlýn od Šimona Nedvěda za 809 kop 59 grošů
1643 kupní cenu splatil až na 140 kop.které bude splácet po 20 kopách ročně
1648 v nové gruntovní knize Vrchní rychty Rousovské na fol. 10 zápis Mlejn Matěje Žežulky, Alžběty manželky a dítek jejich
1655 zápis, že mlejn vyhořel a Matěj Žežulka odtud zběhl a usadil se na jiném pustém gruntě
pustý mlýn v ceně 80 kop grošů zapsán Janu Sedláčkovi, který si zde zřídil chalupu
1659 chalupa pustá
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1620 Šimon Nedvěd
1620-1655 Matěj Žežulka
1655-1659 Jan Sedláček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: