Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1622 zpráva Jindřicha Liebštejnského z Kolovrat pro císařskou komisi o stavu panství: "Když jsem stateček Střelu kupoval, dva mlejny, kteří k témuž statku náležejí, jeden při městečku a druhý u dvora Liboče ležící, pusté, popálené a pohamrované jsem našel, jakž jeden z nich až posavad z gruntu ten mlejn v Katovicích spolu s jezem v nic obrácený byl, vystavěti a spraviti, z čehož mně na ten čas více než 40 strychů vejmelného mlynář dává. Druhý mlýn, z něhož vejmelného se 23 strychů dávalo, pustý zůstává, užitku nevynáší."
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1880 koupil Václav Karas (1846-1934), změnil mlýn na hamr
1907 katovická obec
1908 Josef Bylina s manž Marií, obnovili mlýn
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
červen 1940 zastaven a zapečetěn
listopad 1940 + Josef Bylina
1946 Josef Hofman a Ludmila Bylinová, Josef Hofman chtěl mlýn opět zprovoznit, při opravách byl ale smrtelně zraněn, což znamenalo definitivní zánik živnosti
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950 zdědil Václav Česánek, mládek z katovického mlýna Jana Polana a jeho manželka rozená Hofmanová
mlýn nadále slouží jako obytné stavení
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1880-1907 Václav Karas
1907 katovická obec
1908-1940 Josef Bylina
1946 Josef Hofman
1950 Václav Česánek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
