Mlynář, kterého omrzí odměřování, úředník, který nemá rád svůj úřad, lesník, který v zimě omrzne,
hostinský, který si nenapíše pivo, to jsou čtyři vylhaní lidé.
(německé přísloví)

Pekárkův, Pekelský mlýn, Höll Mühle

Pekárkův, Pekelský mlýn, Höll Mühle
15
Rantířov
588 41
Jihlava
Rančířov
49° 24' 8.7'', 15° 30' 34.5''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Poměrně velký mlýn byl značně zdevastovaný, než ho po restituci potomci původních majitelů obnovili a znovu zprovoznili.
Jihlava
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele. Poměrně velký mlýn byl značně zdevastovaný, než ho po restituci potomci původních majitelů obnovili a znovu zprovoznili.

První­ dochované písemné záznamy o existenci provozovny v této lokalitě pochází již ze 16. století, kdy na místě dnešního mlýna stávala soukenická valcha. V pozdějších letech byla postupně přestavěna na mlýn. Přesné datum přestavby soukenické valchy na mlýn není známo.

Z novodobější historie je třeba připomenout, že do roku 1928 byl mlýn majetkem rodiny Weberů a byl poháněn vodní­m kolem. V tomto roce byl mlýn dán do dražby, úspěšným vydražitelem se stal můj děd, mlynář Karel Pekárek. Mlynář Karel Pekárek pocházel sám ze mlýna v Cejli, o jehož bytí existuje písemný záznam z roku 1360. Tato listina uvádí, že mlýn v Cejli byl postaven již za časů neporazitelného krále českého - Přemysla. Tento rodný mlýn mlynáře Karla Pekárka se nacházel zhruba 3 km proti proudu řeky Jihlavy. Jeden z bratrů Karla Pekárka - rovněž mlynář, provozoval mlýn přímo v Jihlavě, opět na řece Jihlava. Dodnes je po něm v Jihlavě pojmenována Mlýnská ulice.

Mlýn v Rantířově byl postupně modernizován, vodní kolo bylo nahrazeno dvěma turbí­nami typu Reiffenstein a mlýn úspěšně prosperoval. To vše až do doby komunistického převratu v roce 1948. Od tohoto data byl mlýn postupně likvidován, technologie demontována a ničena, až postupně došlo k totální devastaci celého objektu, včetně vodního díla. Takto zničený státní majetek byl v roce 1991 vrácen v restituci následníkům mlynáře pana Karla Pekárka.

S náklady okolo 30 mil. Kč byla v průběhu dvou let znovuobnovena mlynářská výroba, obnoveno vodní dílo, které bylo osazeno výkonnou Kaplanovou turbí­nou o výkonu 90 kW. Rekonstrukce byla velice nákladná a poměrně technicky složitá. Složité bylo i samotné uvedení mlýna do provozu, kdy mlýn neměl zpočátku vytvořenu zákaznickou síť. Fungující státní mlýny, které byly zprivatizovány, na tom byly o mnoho lépe, měly od samého počátku určité pevné odbytiště.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První dochovaná zmínka pochází z 16. století, kdy v místě dnešního mlýna stávala valcha. V pozdějších letech přestavěná na mlýn.

Poprvé zakreslen na plánu I. vojenského mapování 1764-1768 jako "Walke m(uhl)"

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Do roku 1928 byl mlýn majetkem rodiny Weberů a byl poháněn vodním kolem. V roce 1928 byl mlýn dán do dražby a vydražen předkem současných majitelů mlynářem Karlem Pekárkem, který mlýn zmodernizoval a vodní kolo nahradil dvěma turbínami Reiffenstein.

1936 kapacita 100 q/24 hod.

V roce 1948 byl mlýn znárodněn, časem zbaven zařízení a postupně devastován, než byl v roce 1991 v restituci navrácen značně schátralý, bez zařízení a se zdevastovaným vodním dílem navrácen potomkům Karka Pekárka.

 V průběhu dvou let bylo nákladem 25 mil. obnoveno vodní dílo, budovy i technologie mlýna a mlýn zprovozněn.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Köpel
  • Ruswurm
  • Weber
  • Pekárek
  • Walke

Historie mlýna také obsahuje:

1928 Weber

1930 Karel Pekárek


Zobrazit více

Částečný výpisy z matrik fary Vyskytná nad Jihlavou
http://actapublica.eu/
Jakub Köpel měšťan v Jihlavě a mistr mlynářský na Höllmühle a Dorota
*18.6.1739 Anna
Michal Köppel mlynář z mlýna Höllmühlle a Anna Maria, svobodní
*6.6.1764 Marie Barbora
*3.4.1768 Jan
*26.5.1770 Regina
*9.9.1772 Marie
*14.2.1776 Matěj
František Ruswurm mlynář a Marie
*12.2.1777 Rosina
*16.5.1778 Jan
a Alžběta
*30.10.1779 Alžběta
*20.9.1781 Matěj
*27.11.1783 Maria

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        zděná
        vícepodlažní
            • existující umělecké složení
            Zařízení je moderní od firmy Prokop Pardubice.
            Kapacita mlýna je 30 t obilí za 24 hodin.
            Linka je universální pro semílání pšenice i žita. Ve mlýně se vyrábí veškerý sortiment pšeničných a žitných muk.
            VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
            Popis
            VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
            Popis
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            • jez
            • náhon
            • jalový žlab
            • odtokový kanál
            Typturbína Kaplanova
            StavDochovaný
            Výrobce
            PopisV roce 1993 byla instalovaná Kaplanova turbína s výkonem 90 kW.
            Typturbína Kaplanova
            StavDochovaný
            Výrobce
            PopisV roce 1993 byla instalovaná Kaplanova turbína s výkonem 90 kW.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,7 m3/s, spád 5,1 m, výkon 30k.
            Typturbína Reiffensteinova
            StavNezjištěn
            VýrobceČKD Blansko
            Popis1936: 2 spirálové turbíny Reiffenstein, celk. výkon 60 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
            • jednoskříňový
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinistersto financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
            NázevČeskoslovenské mlynářství
            Rok vydání1936
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 245
            AutorJan Zikmund
            NázevPekelský mlýn
            Další upřesněníIndustriální topografie
            Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V016271
            Datum citace internetového zdroje03 2025

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            20.10.2013 21:57 uživatelem REAPERXCX

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 27.8.2017 22:21
            Radomír Roup (Radomír Roup) 26.10.2013 23:19
            Jiřík 21.10.2013 21:21
            doxa (Jan Škoda) 13.3.2025 21:50
            pepino 10.3.2021 10:22
            scimitarus (Jan Psota) 26.11.2017 03:54