Ústa bez zubů jsou jako mlýn bez kamenů.
(německé přísloví)

mlýn Valcha

mlýn Valcha
70
76
Drnovice
67976
Blansko
Drnovice
49° 27' 59.7'', 16° 33' 21.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Větší mlýn východně od obce, 1929 přestavěn na válcový.
1,5 km jv od kostela Nejsv. Trojice v Drnovicích
Úmoří potok
1999994273
nepřístupný

Obecná historie:

Toto největší a nejvýkonnější vodní dílo na zkoumaném území se nachází východně od Drnovic u silnice směrem na Skalici nad Svitavou. Původně to byla zřejmě valcha, která
byla přestavěna na mlýn. Dodnes tento dolní mlýn nese označení Valcha či Na Valše.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1692 svatba mlynáře Josefa Marka s  Markétou

1701  narozen syn

Podle stavu z roku 1826 (zákres do indikační skici stabilního katastru) se jednalo o dvoukřídlou budovu o půdorysu L.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Po polovině 19. století došlo k přístavbě nové obytné budovy k jižní stěně k původního mlýna.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1929 byl mlýn kompletně rekonstruován a přestavěn na válcový.

1930  majitel František Findeis

1936 Rudolf Findejs

Během druhé světové války byly k mlýnu na námezdní mletí přiděleny obce Drnovice, Velkostatek Lysice, Štěchov, Lačnov, Kunčina Ves, Bedřichov a Černovice.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn byl provozován až do znárodnění v padesátých letech.

Pak byl jako státní majetek do roku 1989 uzavřen. Během této doby z něj postupně zmizely všechny mlecí i šrotovací stolice.

Po roce 1989 byl pak vrácen potomkům původních majitelů.

1995 majitelé Martin Findejs, Jana Findejsová

jaro 1995 zřízena MVE, investiční náklady se pohybovaly mezi 130-140 tis. Kč. V roce 1998 bylo vyrobeno cca 20 tis. kWh.

Po roce 1989 byl mlýn opět vrácen původním majitelům, starému mlynářskému rodu Findeisů. V podkroví sice zůstaly zbytky vysévacího zařízení, ale vše bylo v dezolátním stavu. Majitel se po restituci snažil obnovit průtok vody náhonem. Původní záměr byl estetický, myšlenka energetického využití vznikla později. Zanesený náhon byl vybagrován na profil stejný, jaký byl uveden ve stavební dokumentaci z roku 1929. Začala oprava stavidel a kašny. Při odkrytí více než metrové vrstvy bahna na dně stísněné kašny bylo zjištěno, že základní díly turbíny zůstaly zachovány a že starou turbínu bude možno použít jako zdroj hnací síly pro malou vodní elektrárnu (MVE).
Jez, náhon, stavidla i kašna s turbínou byly zachovány originální. Z původního stroje byly použity hlavní odlitky, oběžné kolo a ložiskové domky. Všechny ostatní součásti bylo nutné vyrobit nové (rozváděcí lopatky, čepy, hřídel).
Ve svých počátcích v roce 1993 pracovala tato malá vodní elektrárna jen experimentálně. Turbína s ruční regulací poháněla dynamo, které dodávalo proud pro vytápění do mu. Hned v počátcích byla obnova vodního díla v Drnovicích trnem v oku rybářům a některým starousedlíkům. I přes to, že na jezu, který tam stojí ve své podobě od roku 1920, byla zřízena propust umožňující migraci ryb i zajišťující sanační průtok původním řečištěm, bylo stále dost závistivců. Den co den byla korunní deska jezu ničena a vytrhávána.
Několik měsíců trvalo, než se anonymní pachatel unavil. Teprve další rok byla elektrárna vybavena hladinovou automatikou a asynchronním generátorem o výkonu 8 kW pro dodávku do veřejné sítě. Automatika také spouštěla turbínu jen v případě, bylo-li v zástavě dost vody pro potřebný minimální účinný chod, což způsobovalo cyklické spouštění a vypínání turbíny a rozkolísanost vodního toku pod bývalým mlýnem. Aby nebyl původní potok Úmoří rozkolísaný vlivem provozu malé vodní elektrárny, byl zřízen pod mlýnem druhý rybník spojený s odpadním kanálem.
Roční průměrný trvale dodávaný výkon MVE byl pouhých 3,5 kW z instalovaných 8 kW a po několika letech jejího fungování byl provoz koncem 90. let 20. století ukončen.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Findeis
  • Marek
  • Findejs

Historie mlýna také obsahuje:

1692 Josef Marek

1930 František Findeis

1936 Rudolf Findejs

1995 Martin Findeis

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    07 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Podle stavu z roku 1826 (zákres do indikační skici stabilního katastru) se jednalo o dvoukřídlou budovu o půdorysu L.
      Po polovině 19. století došlo k přístavbě nové obytné budovy k jižní stěně k původního mlýna.
      Doklad vývoje vodního díla od doby raného novověku (původně valcha) až do poloviny 20. století.
      Podle stavu z roku 1826 (zákres do indikační skici stabilního katastru) se jednalo o dvoukřídlou budovu o půdorysu L.Po polovině 19. století došlo k přístavbě nové obytné budovy k jižní stěně k původního mlýna. Po roce 1989 byl pak vrácen potomkům původních majitelů.
      Areál mlýna (soubor dvou vícepatrových budov, zastřešených sedlovými střechami) je postupně obnovován bez významnějšího zásahu do vnějšího vzhledu.
      • vrata, brána
        • zcela bez technologie aj.
        V roce 1929 byl mlýn kompletně rekonstruován a přestavěn na válcový.
        Mlýn byl provozován až do znárodnění v padesátých letech.
        Pak byl jako státní majetek do roku 1989 uzavřen. Během této doby z něj postupně zmizely všechny mlecí i šrotovací stolice.
        Žádná položka není vyplněna
        1936 válcový mlýn
        Od hlavní spodní transmise byla střídavě poháněna jednotlivá strojní zařízení ve mlýně. V roce 1939, kdy byli u Findeisů zaměstnáni dva kvalifikovaní pomocníci, sloužil k čištění jednoduchý aspiratér, triér, tlakový filtr a průchozí loupačka značky Kašpar. K mletí se používala dvouválcová rýhovaná stolice ČKD 600×220 mm pro šrotování pšenice, dvouválcová hladká stolice ČKD 600×300 mm k rozemílání krupice, dvě dvouválcové rýhované stolice ČKD 500×300 mm k mletí žita a ke šrotování ke krmným účelům šrotovník firmy Heller o průměru 111 cm. Vysévání obstarávaly dva dvoudílné rovinné vysévače ČKD (žitný a pšeničný) a ke třídění krupice sloužila dvojitá reforma ČKD.
        Z aspirace to byl sací a tlakový filtr ČKD. Míchačky ČKD byly dvě: na míchání mouky sloužila ležatá s válcem a na míchání otrub ležatá šneková.
        V roce 1943 se již ve mlýně nacházel novější šrotovník Kašpar se smirkovými kameny průměru 500 mm s horizontální hřídelí a jedna ze žitných stolic, přes 30 let starých, byla nahrazena válcovou stolicí stejných rozměrů firmy ČKD.
        Obilí určené k semletí se skladovalo v pytlích v přízemí, hotové výrobky taktéž v pytlích, ale na válcové podlaze.
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        MVE zřízena na jaře 1995, investiční náklady se pohybovaly mezi 130-140 tis. Kč. V roce 1998 bylo vyrobeno cca 20 tis. kWh.
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • turbínový domek
        jez, ochranné stavidlo, náhon o délce 500m
        Voda k pohonu mlýna se vedla od jezu u Drnovic asi 700 m dlouhým náhonem z Úmoří až do zástavy před pracovním a jalovým stavidlem u vodního motoru.

        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis1930: hltnost 0,144 m3/s, spád 4,5 m, výkon 6 HP
        V oznámení z roku 1929 Okresnímu úřadu v Boskovicích uvádí František Findeis, že zamýšlí vyměnit opotřebované vodní kolo za regulační Francisovu turbínu. V technické zprávě projektu na novou turbínu je ale uvedeno, že mlýn před rokem 1929 pracoval na pohon od spirální Francisovy turbíny
        Pohon vodními koly na vrchní vodu byl změněn na Francisovou turbínu s horizontální regulací o výkonu 14 HP, která ovládaná táhlem až z podlahy s válcovými stolicemi spolupracovala přes reostat s elektromotorem o výkonu 14 HP.79 Voda byla na turbínu přiváděna kašnou přímo ze zástavy, případně se vypouštěla do jalového přepadu vedle turbíny. Turbínu, stejně jako transmisní rozvod a téměř veškeré mlýnské stroje dodala továrna ČKD Blansko. Nad turbínou v turbínovém domku – 6 m vysokém, 5 m dlouhém a 6m širokém – byla v patře jedna světnice.
        2015: spád 4,9 m, výkon 10 kW
        Turbína Francisova, horizontální, kašnová, s mokrou savkou. Výrobce turbíny ČKD Blansko. Oběžné kolo geometrie normáloběžné, plechové lopatky zalité v litinových věncích. Spojení s hřídelem na samosvorný kužel, pojištění perem a bronzovou maticí. Hřídel 80mm, nekalený. Štítové ložisko kluzné kroužkomazné, s možností naklápění pánve - tzv. Sellersovo, pánev ložiska dělená, s cínoolověnou kompozicí, zaškrabávaná. Ucpávka lojová-provazcová. Opětné radiálně-axiální ložisko ve strojovně kuličkové v samostatném domečku s olejovou náplní, výrobce ložiska SKF. Finkova regulace, tzv. "mokrá" (naklápění rozváděcích lopatek vlivem otáčení vnějšího kruhu rozváděče, celý mechanismus umístěný pod hladinou v turbínové kašně). Turbína je orientovaná hřídelí v ose sever-jih, hřídel s řemenicí pro plochý řemen na jižní straně.
        Pří přestavbě na MVE byla původní turbína repasována, vyroben nový hřídel, nové rozváděcí lopatky i jejich čepy a vyměněno táhlo regulace. Originální kuličkové ložisko SKF vykazovalo po mnoha letech provozu menší vůle, než nově zakoupené ložisko ZKL, proto bylo ve stroji ponecháno ložisko původní. Generátor MVE třífázový, asynchronní, dodávka max. 8kW při 1580 ot./min. Okolo roku 1998 MVE zastavena kvůli velkému prosaku vody do budovy (vymletá kaverna táhnoucí se neznámým směrem v podloží od česlí až ke stěně budovy). (Viktor Laika)
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis1930: hltnost 0,144 m3/s, spád 4,5 m, výkon 6 HP
        V oznámení z roku 1929 Okresnímu úřadu v Boskovicích uvádí František Findeis, že zamýšlí vyměnit opotřebované vodní kolo za regulační Francisovu turbínu. V technické zprávě projektu na novou turbínu je ale uvedeno, že mlýn před rokem 1929 pracoval na pohon od spirální Francisovy turbíny
        Pohon vodními koly na vrchní vodu byl změněn na Francisovou turbínu s horizontální regulací o výkonu 14 HP, která ovládaná táhlem až z podlahy s válcovými stolicemi spolupracovala přes reostat s elektromotorem o výkonu 14 HP.79 Voda byla na turbínu přiváděna kašnou přímo ze zástavy, případně se vypouštěla do jalového přepadu vedle turbíny. Turbínu, stejně jako transmisní rozvod a téměř veškeré mlýnské stroje dodala továrna ČKD Blansko. Nad turbínou v turbínovém domku – 6 m vysokém, 5 m dlouhém a 6m širokém – byla v patře jedna světnice.
        2015: spád 4,9 m, výkon 10 kW
        Turbína Francisova, horizontální, kašnová, s mokrou savkou. Výrobce turbíny ČKD Blansko. Oběžné kolo geometrie normáloběžné, plechové lopatky zalité v litinových věncích. Spojení s hřídelem na samosvorný kužel, pojištění perem a bronzovou maticí. Hřídel 80mm, nekalený. Štítové ložisko kluzné kroužkomazné, s možností naklápění pánve - tzv. Sellersovo, pánev ložiska dělená, s cínoolověnou kompozicí, zaškrabávaná. Ucpávka lojová-provazcová. Opětné radiálně-axiální ložisko ve strojovně kuličkové v samostatném domečku s olejovou náplní, výrobce ložiska SKF. Finkova regulace, tzv. "mokrá" (naklápění rozváděcích lopatek vlivem otáčení vnějšího kruhu rozváděče, celý mechanismus umístěný pod hladinou v turbínové kašně). Turbína je orientovaná hřídelí v ose sever-jih, hřídel s řemenicí pro plochý řemen na jižní straně.
        Pří přestavbě na MVE byla původní turbína repasována, vyroben nový hřídel, nové rozváděcí lopatky i jejich čepy a vyměněno táhlo regulace. Originální kuličkové ložisko SKF vykazovalo po mnoha letech provozu menší vůle, než nově zakoupené ložisko ZKL, proto bylo ve stroji ponecháno ložisko původní. Generátor MVE třífázový, asynchronní, dodávka max. 8kW při 1580 ot./min. Okolo roku 1998 MVE zastavena kvůli velkému prosaku vody do budovy (vymletá kaverna táhnoucí se neznámým směrem v podloží od česlí až ke stěně budovy). (Viktor Laika)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        PopisStarý mlýn měl původně dvě vodní kola. První vodní kolo (bráno po směru toku vody) mělo průměr 3,71 m a šířku 0,61 m a pohánělo jedno obyčejné složení. Druhé vodní kolo o průměru 3,70 m a šířce 0,78 m hnalo střídavě buď obyčejné složení nebo holendr.
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Popis
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Popis
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popis1939 - mlýn byl povětšinou poháněn elektromotorem zřejmě kvůli nedostatku vody, které bylo nejvíce jen v období od února do dubna.
        V roce 1941 byly ve mlýně dva elektromotory o výkonu 13 kW a 5 kW.
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 13 (Brno), s. 16
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 13 (Brno), s. 16
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJiří Pokorný
        NázevVODNÍ DÍLA NA PETRŮVCE A ÚMOŘÍ
        Rok vydání2009
        Místo vydáníBrno
        Další upřesněníBakalářská diplomová práce na Masarykově univerzitě
        Odkazhttps://is.muni.cz/th/123944/ff_b/Jiri_Pokorny_Bakalarka_-_mlyn.pdf
        Datum citace internetového zdroje02 2022
        AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
        NázevČeskoslovenské mlynářství
        Rok vydání1936
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 228

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        18.7.2019 20:24 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 22.7.2019 21:48