V širokém okolí se často ztrácel dobytek, vždy jen po několika kusech. Zvířata, zejména skot, byla významným zdrojem obživy. Krávy dávají mléko, maso a v těch dobách byli volci i krávy tažnou silou. Pro menší chalupníky představovala kráva jediný majetek. Ale ztrácela se i jiná domácí zvířata, brav i drůbež. Ba i cennější věci, docházelo i k loupežím a přepadením. Lupiče se však nedařilo vypátrat. Vždy záhadně zmizeli, když je někdo překvapil při loupeži či s lupem, nedožil se příštího dne. Proto se lidé v okolí spojili, drželi ozbrojené hlídky, společně pátrali po ukradeném majetku a nelitovali žádného úsilí. Postupně padlo podezření na mlynáře z tohoto malého mlýna. Došlo dokonce k prohlídce stavení mlýna, ale nic se nenašlo. Až jednou v noci se podařilo několika sousedům lupiče nenápadně sledovat už k samému mlýnu. Jedni doběhli pro pomoc, druzí hlídali. Když dorazil i rychtář, vyzval obyvatele mlýna, aby opustili stavení, mlynář s rodinou vyšel ven, sousedé znovu provedli prohlídku. A znovu bez úspěchu. A tak rozhořčený dav mlýn zapálil. Až po požáru sousedé zjistili, kde byla ta skrýš - zamaskovaná v komíně a v ní se lupiči ukrývali, a tam při požáru také uhořeli.
Mlynář se pod hrozbou, že ho vhodí do ohně, k společnictví s lupiči přiznal a přiznal i další činy. Nevím, jak dalece je tato příhoda pravdivá, ale faktem je, že z mlýna nezbylo vůbec nic.
