Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je zobrazen na I. a II. vojenském mapování a na císařském otisku z roku 1835.
1835 František Havliš
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn v roce 1898 zakoupil pan Semerád od pana Novotného.
První světová válka (1914–1918)
Až do konce 1. světové války byl mlýn v provozu.
První republika (1919–1938)
1930 Josef Semrád, šrotování obilí
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
V současné době je obytná budova st. 61/1 pod čp.30 vedena v KN jako rodinný dům, bývalá mlýnice st.62/10 jako zemědělská stavba. Vše je v majetku potomků posledního mlynáře pana Semráda.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Semerád Novotný Semrád Havliš
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1835 František Havliš
1930 Josef Semrád
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: