Historie
Obecná historie:
Na místě, kde nyní stojí mlýn v Citově, býval dříve klášter, který zakoupil pán z Drachenthalu. Klášter byl zrušen a přebudován na vodní mlýn. Je nemovitou kulturní památkou a patří k nejstarším svého druhu na Moravě. Kvůli povodním zpúsobených řekou Moravou však měnil třikrát své místo. (info z informační tabule před mlýnem)
Část mlýnského složení se dochovala ve starším mlýně na náhonu Morávce v Citově (čp. 38), spolu s mlýnicí, hospodářskou budovou a částí náhonu je od roku 1979 památkově chráněné, mlýn slouží jako společenské zařízení místnímu mysliveckému spolku.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Začátkem 18. století postavily obce Citov, Věrovany a Císařov na místě dnešního mlýna útulek pro malomocné. V roce 1739 byl v objektu zřízen mlýn.
1830 Josef Melkus
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1880, 1890 nájemce mlýna Albert Schmidt (RR)
1900 nájemce Konstantin Pavlik (RR)
První světová válka (1914–1918)
Dne 12. března 1915 dokončil instalaci elektrického osvětlení s vlastním dynamem nájemce mlýna pan Konstantin Pavlík. Po útrapách během 1. světové války, kdy byl mnohokrát kontrolován různými revizemi, se nakonec přestěhoval na čp. 20 v Citově.
První republika (1919–1938)
Mlýn byl od 1. července 1920 nově pronajat panu Novotnému, který do té doby dělal stárka pivovaru v Otrokovicích. V roce 1930 byl vlastníkem mlýna a pily Rolnický akciový cukrovar v Brodku.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po znárodnění přešel mlýn pod Olomoucké cukrovary, n.p. Olomouc. V roce 1953 byl mlýn vyřazen z provozu. Od té doby se zde pouze šrotovalo obilí pro potřeby zemědělského družstva i ostatních občanů, obilí na mletí museli lidé vozit do mlýna v Tovačově. Tato činnost se však vymykala z výrobního programu cukrovaru, proto byl v listopadu 1959 jako neupotřebitelný základní fond spolu s přilehlými hospodářskými budovami a pozemky převeden na MNV Citov. Poté objekt přešel do vlastnictví JZD, které ho neudržovalo.
Vývoj po roce 1989
Koncem 20. stol zakoupilo mlýn Myslivecké sdružení Citov, které ho vlastními silami opravilo a je využíván jako společenské a klubové zařízení sdružení a zázemí bažantnice. Je zde také provozována malá vodní eletrárna.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1830 Josef Melkus
1921 - František Novotný (RR)
1930 Rolnický akciový cukrovar v Brodsku.
50. léta minulého století - JZD
Konec 20. sto.l Myslivecké sdružení Citov
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
Hlavičkový (firemní) papír