Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1671 mlýn nemele, ale tře tříslo
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Poslední mlynář Ladislav Brož přezdívaný Betlémák (RŠ)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Brož
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více
...s vodou to bylo trochu komplikované na mlýn. Podle kamaráda mého dědy který už taky není si pamatoval spoustu věcí. Tak mi vypravoval jak to tam bylo dříve než mlýn zrušili. Mlýnské kolo bylo na čelní straně domu směrem ke garáži. Byl tam nějaký přístavek kde mlýnské kolo bylo skované. A voda tam prý tekla z Klokočí a Louček. I když se zdá že to nemůže roztočit mlýnské kolo. Ale podle toho kamaráda mého dědy tam prý nevedla silnice a byly tam naskládaný pískovcové skruže který vedli až k domu Rohliny č. p. 12 . Tam prý byla úměle vytvořena hráz se stavidlem. Prý tam jsou ještě někde náznaky základů ty hráze. Ale nezkoumal jsem to. A když bylo potřeba mlýt obilí mlýnským kolem, tak se tam došlo a vytáhlo se stavidlo. A voda tekla pískovcovým náhonem žlabem až na mlýnské kolo. Za domem ve skále je puklina vytékající vodou do Jizery. A tam prý také byla pomocná voda na náhon na mlýnské kolo. Pískovcové žlaby byli za domem tam kde se teď nachází garáž. To prý se zapínalo současně s vodou z Rohliny z hráze. Aby to mělo větší sílu na roztočení mlýnského kola. Když byl děda ještě živ, tak mi vyprávěl že tyhle staré mlýny byli ekonomicky nevýhodné. Tak ho přestavěli na obytnou jednotku. Už v té době frčeli elektrické mlýny které neměli takové náklady na údržbu.
(Lukáš Brož)
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
