Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1376 kupuje mlýn Boček z Divic, později psaný z Mouchnic
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1684-1701 Jan Růžička (1631-1701) s manž. Annou (+1701)
1701-1721 syn Jiří Růžička (1651-1721)
1721 syn Karel Růžička (1691-1721)
1740-1747 Ondřej Kučera
1760 syn Josef Kučera (1715-1760)
1826 František Spružina
(historii zpracovala Eliška Dušková)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1859-1870 Josef Škorpil
1874 Jan Beránek
1913 od Aloise Maláče kupují manželé Pius a Františka Sušilovi (po 1/4) se synem Bohumírem Sušilem (1/2) s manželkou Marií roz. Jakubíkovou
(historii zpracovala Eliška Dušková)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Bohumír Sušil
1935 Jaroslav Sušil
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Jaroslav Sušil působil v odbojové skupině, ale nebyl odhalen.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950 provoz zastaven, rodina měla být odsunuta do Bruntálu, ale nakonec mohli na mlýně zůstat
do r. 1978 se zde šrotuje
1987 zemřel Jaroslav Sušil st.
(historii zpracovala Eliška Dušková)
Vývoj po roce 1989
1992 mlýn vrácen v restituci
1995 Jaroslav Sušil ml. zprovoznil turbínu a zřídil MVE
2018 Jaroslav Sušil ml. a Iva Hnátková z Brna
2024 - na prodej za 7,5 mil. (RŠ)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Spružina Sušil Kučera Škorpil Beránek Maláč Růžička Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1376- Boček z Divic (z Mouchnic)
1684-1701 Jan Růžička
1701-1721 Jiří Růžička
1721 Karel Růžička
1740-1747 Ondřej Kučera
1760 Josef Kučera
1826 František Spružina
1859-1870 Josef Škorpil
1874 Jan Beránek
-1913 Alois Maláč
1913- Pius a Bohumír Sušil
1930 Bohumír Sušil
1935-1950 Jaroslav Sušil st.
1939 - Bohumír Sušil (RR)
1992- Jaroslav Sušil ml. a Iva Hnátková
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
