V roce 1851 kupuje rychtu s mlýnem a dalšími provozy Johann Anton Sieber nar. 1823, který mlýn se sousední bělírnou přestavěl a následně doplnil o další tovární budobu pro zpracování lněného a bavlněného zboží.
V roce 1880 mlýn provozuje mlynář Johann Hanzel nar. 1818, který je nájemcem mlýna, celé hospodářství bylo rozděleno na několik samostatných bytů, mlýn je označen jako byt č. 2.
Mlýn se v soupisech uvádí naposledy v roce 1890, kdy ho provozuje Anton Schmid, nar. 1863, poté byl zřejmě přeměněn na textilní provoz.
Továrna s tkalcovnou na přelomu 19. a 20. stol. zaměstnávala cca 240 dělníků a disponovala cca 200 stavy, fungovala nejméně do roku 1905.
Johann Anton Sieber byl erbovním rychtářem a dědičným vedoucím rudoltické pošty.
V roce 1910 vlastní velkostatek čp. 6 Hugo von Schalscha Ehrenfeld.