Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1818 Josef Lerch, majitel bělidla, zřídil s guberniálním povolením na místě starého mlýna papírnu.
1824 převzal Fabian Lerch
1828 Josef Lerch ml., od císaře Františka Josefa I. získal privilegium na výrobu barevného dopisního papíru.
1840 majitel Josef Lerch
1844 pořízen papírenský stroj s produkcí 1000 balíků za rok
1845 syn Wilhelm Lerch, papírna patřila mezi prvních šest papíren v českých zemích, vyrábějících strojní papír
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1853 papírna vyhořela, již zde neobnovena, W. Lerch zřídil novou papírnu 1855 v Kvasinách
1864 firma Fehr & Wolff z Kladské Bystřice (Habelschwerdt) zřídila na spáleništi na části základů pilu
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 škatulárna a truhlárna, firma Fehr & Wolf
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1945 pila znárodněna, do konce roku se zde vystřídali 3 národní správci
1946 převzal správce Jiří Mandl z Letohradu
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1951 pila začleněna do n.p. Zadrev Olomouc
1954 pila uzavřena
zásluhou J. Mandla provoz obnoven, pilu převzalo družstvo Dřevo Jablonné nad Orlicí, později přejmenováno na Dřevotvar
1966-1967 provoz zde ukončen, výroba přemístěna do nové pily
do roku 1974 budova využívána jako slepičárna, postupně zchátrala
1976-1977 proběhla demolice
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1818-1824 Josef Lerch
1824-1828 Fabian Lerch
1828-1845 Josef Lerch ml.
1840 Josef Lerch
1845-1853 Wilhelm Lerch
1864-1945 Fehr & Wolff
1946-1951 Jiří Mandl
1951-1954 n.p. Zadrev
1954-1967 družstvo Dřevo, později Dřevotvar
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
