Uživatel

Hledat

Abimelech šel až k věži a vzal ji útokem. Když se ale přiblížil ke vchodu do věže, aby ji zapálil, nějaká žena mu shodila mlýnský kámen na hlavu a rozbila mu lebku.
(Sd 9, 53)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn v Houserovce

mlýn v Houserovce

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn v Houserovce

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Houserovka

PSČ

393 01

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Houserovka

GPS

49° 21' 23.1'', 15° 14' 13.2''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

V Houserovce, malé vísce nedaleko Pelhřimova stojí zbytky vodního mlýna a pily. Jen obtížně si lze představit, že na tomto místě stál již před rokem 1555 svobodnický mlýn, kde je uváděn jako vlastník Jan Mlynář. Následně je zde uváděn svobodnický rod Svobodů. I podle matrik zde nemlel žádný poddaný mlynář. Na začátku minulího století přibyla pila a šindelka. V současnosti lze říci, že v mlýnici se dochovaly zajímavé prvky technologie i když ostatní části stavení byly přestavěny.

Poloha vůči obci

Na severozápadním okraji obce

Vodní tok

Bělá

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

SOUPIS PODDANÝCH PODLE VÍRY Z ROKU 1651. 15 Houserovka. Majitel Jan Mlynář, svobodník 30 let, katolík s manželkou Annou (29), synem Matějem (12) a dvěma dcerami - Marianou (10) a Salomenou (8). Ve mlýně ještě pacholek Michal (9).

Držitelé svobodství v Čechách roku 1654 - Bechyňský kraj
Kompletní rozpis držení svobodného majetku z berní ruly v Bechyňském kraji k roku 1654 podle rejstříku soupisu svobodníku z roku 1655 (Soupis svobodníků a jim podobných privilegovaných rolníků v Čechách 1655).
Houserovka [Houserov] - Bechyňský kraj
Jan Mlynář (pouze mlýn).

Držitelé svobodství v Čechách roku 1789 - Táborský kraj
Kompletní rozpis držení svobodného majetku v Táborském kraji roku 1789.
Houserovka [Houserov] - Táborský kraj - první svobodnická čtvrť
Josef Svoboda (mlýn č.p. 8).

1829 František Svoboda

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov

Název toku: Bělá
Obec, čp. : Houserovka 8
Podnikatel: Josef Jaroš
Druh živnosti: mlýn (Poznámka: 5.6.1930 vydána živnost na pilu pro Aloise Jaroše)
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na spodní (chyba úředníka má být „na svrchní“) vodu
Normální výkon v ks: 2,9

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Mlynář
Svoboda
Forman
Novotný
Jaroš

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

R. 1651-1654 - Jan Mlynář, svobodník

1789 Josef Svoboda

1829 František Svobioda

1930 Josef Jaroš

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Výpisy pro mlýn Houserovka čp.8

Částečný výpisy z matrik fary Rynárec
https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1nrrn&id=7089

Jan Mlynář v roce 1555 svobodník a mlynář
Josef Svoboda mlynář svobodný a Dorota
*16.11.1727 Marie
*5.10.1729 František
*2.9.171731 Alžběta
*15.11.1733 Kateřina
*14.11.1734 Růžena
Vojtěch Svoboda svobodný a Marie
*29.11.1729 Marie
*3.10.1731 Matěj
*22.8.1734 Alžběta1
Jan Svoboda mlynář a Kateřina (*1728; +17.8.1792), svobodní
*31.12.1748 Alžběta
*19.4.1750 Josef
*1.11.1752 František
*16.1.1755 Kateřina
*11.3.1761 Jan
*20.8.1768 Vojtěch
Josef Svoboda mlynář svobodný z Houserovky
a Anna roz. Aldorfová z Týnovskýho mlýna
*5.4.1779 Anna (poprvé uvedeno čp.8)
*3.8.1780 Karel
*1.1.1782 Jan
*27.7.1783 Josef
*30.5.1785 Alžběta
*27.1.1787 Marie Anna +29.4.1787
*24.11.1788 Antonín +16.3.1789
*11.1.1790 Anna
*10.11.1791 Vojtěch
*20.7.1794 Václav +3.12.1796
*20.1.1797 Terezie
*20.1.1797 Kateřina
*8.3.1818 Jan
*21.4.1800 Marie
Vojtěch Svoboda tkadlec, syn mlynáře z Houserovky a Marie, svobodní
*11.12.1817 Františka (kmotr František Svoboda, syn mlynářův z Houserovky)
*21.2.1821 Anna
František Svoboda mlynář a svobodník
a Kateřina roz. Mezerová z Houserovky čp.7
*?? Františka
*9.7.1821 Anna
Karel Forman mlynář a svobodník
a Františka roz. Svobodová, dcera mlynáře z Houserovky čp.8
*7.6.1845 Josef
Novotný František mlynář a svobodník, syn Martina Novotného chalupníka z Vratišova čp.6
a Františka roz. Svobodová, dcera mlynáře z Houserovky čp.8
*/+19.10.1848 mrtvě narozený chlapec
*2.4.1850 František
*13.11.1853 Leopold
*10.12.1857 Václav
*13.3.1860 Jan
*1.7.1862 Alois
*20.9.1864 Kateřina +17.9.1865
*24.1.1867 Marie
*12.3.1872 Rudolf
Vojtěch Jaroš mlynář, syn Vojtěcha Jaroše rolníka z Milíčova čp.5
a Kateřina roz. Kosová
*?? Anna
*3.9.1891 Marie +20.2.1893
*28.9.1875 Václav +20.1.1880
*/+11.3.1885 mrtvě narozený chlapec
*?? Josef
*18.6.1894 Alois
Josef Jaroš mlynář a Anna
Alois Jaroš pilař

Skrýt

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

06 2017

Dochováno

dochována pouze mlýnice
dochovány objekty doplňkových provozů

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo obyčejného složení

Stav mlýnské technologie – popis

Podle protokolu z 6.8.1901 o vodoprávním a živnostenském schválení pily a šindelky jsou vantroky i se zpevněným břehem mlýnské strouhy 8,2 m dlouhé, poblíž závodního stavidla 95 cm široké a 59 cm hluboké. Závodní stavidlo k vodnímu kolu na pilu a šindelku je 47 cm široké a 42 cm vysoké a ve vzdálenosti 36 m nad tímto stavidlem nachází se v levém břehu mlýnské strouhy jalová srážka spočívající v tom, že se mezi dřevěné 72 cm od sebe vzdálené stěny vkládá v této délce prkénko o výšce 18 cm. Vodní kolo na pilu má průměr 2,92 m a šířku 85 cm, vodní kolo na mlýn má průměr 3,64 m a šířku 1 m, vodní kolo stupní má průměr 2,44 m a šířku 70 cm. V levé stěně vantrok (dřevěné části) je jalové stavidlo o světlé šířce 28 cm a výšce 25 cm.
Na základě výsledku komisionélního jednání dne 7.10.1902 bylo nálezem z 20.11.1902 čj. 39897 uděleno povolení ke zrušení stupního vodního kola. Dvě stoupy budou poháněny vodním kolem mlýnským, které mimo to požene francouzský mlýnský kámen o průměru 95 cm a český mlýnský kámen o průměru 84 cm. Oba kameny lze uvést do pohybu současně pomocí kónického soukolí. V čelní stěně vantrok je jedno závodní stavidlo k mlýnskému vodnímu kolu s otvorem o světlosti 57 cm širokým a 35 cm vysokým. Bývalé závodní stavidlo ke stupnímu vodnímu kolu bude použito co jalové stavidlo.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

pila
stoupa
pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

Na základě výsledku komisionélního jednání dne 7.10.1902 bylo nálezem z 20.11.1902 čj. 39897 uděleno povolení k pohonu hospodářské mlátičky a řezačky vodním kolem mlýnským...

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
vantroky
normální znamení
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Na mlýn a pilu přivádí se voda od hořejšího mlýna Nacházelova v Benátkách posílená potůčkem od Benátek a od Mezné přímo mlýnskou stokou. Větší voda, kterou stoka nemůže pojmout převalí se přes cestu vedoucí k Mezné na louku náležící ke mlýnu a teče po ní co jalovým potokem dále kolem mlýna a pod ním se spojuje s odpadní vodou mlýna a pily. Strouha mlýnská končí do dřevěných vantrok v tupém úhlu. V místě, kde přechází strouha ve vantroky jsou její břehy zpevněny velkými podlouhlými kameny zapuštěnými do země. Pravý břeh je zpevněn třemi kameny a levý břeh jedním. Nad tímto kamenem je na levém břehu strouhy proti vodě prkenná stěna se stavidlem ke žlabu na pilu.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisVodní kolo na pilu má průměr 2,92 m a šířku 85 cm, vodní kolo na mlýn má průměr 3,64 m a šířku 1 m, vodní kolo stupní má průměr 2,44 m a šířku 70 cm.
1930 - 1 kolo na spodní vodu, hltnost 0,089 m3/s, spád 3,14 m, výkon 2,9 HP.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce