Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zachycen již na mapě I. voj mapování.
V gruntovní knize se nachází zápis z roku 1747, v knize smluv kupních pak zápis o prodeji mlýna z roku 1772, 1797, 1798, 1800, 1802.
V roce 1838 mlýn vlastní Franz Schwarzer, v roce 1839 Klement Lukas, v roce 1848 Johann Drescher.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1869 mlýn vlastní mlynář Franz Weifer, nar. 1832, manželka Johana, nar. 1830, v roce 1880 mlýn vlastní Franz Kunet, nar. 1847.
V roce 1890 se v čp. 6 již mlýn neuvádí, majitelem je Franz Klein nar. 1855. V roce 1900 dům čp. 6 vlastní Franz Bernert, nar. 1872.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1921 a 1930 vlastní šindelku a elektrárnu Eduard Wolf.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1947 stojí ještě budova bývaláho mlýna kompletní, v roce 1953 lze vidět pouze zarůstající zbořeniště.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Weifer
Historie mlýna také obsahuje:
1838 - Franz Schwarzer
1848 - Johann Drescher
1869 - Franz Weifer
1880 - Franz Kunet
1890 - Franz Klein
1900 - Franz Bernert
1921, 1930 - Eduard Wolf
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: