Z mlynářského desatera
5. Nenecháš mlýnské stroje jíti na prázdno.
6. Zachováš ve mlýně ve všem a všude čistotu.

Pečárkovský, Rabasův, Volský mlýn

Pečárkovský, Rabasův, Volský mlýn
37
Krušovice
270 53
Rakovník
Krušovice
50° 10' 2.7'', 13° 44' 53.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Vrchnostenský mlýn doložený k roku 1581, vypálen za třicetileté války, přes padesát let ležel v troskách, obnoven až roku 1707 knížetem Schwarzenbergem, přičemž instalován též žentour pro pohon volským spřežením jako rezerva. Od 2. pol. 18. stol.v držení rodu Rabasů (v dokumentech se však objevují jiná jména). 1863 vyvázán z panské služebnosti, koncem II. světové války ukončil provoz, od roku 1960 opuštěn chátral, v nedávné době však velmi pěkně opraven pro rekreační účely, připomíná téměř malý zámeček.
2 km západně od kaple Nejsv. Trojice v Krušovicích
Červený potok
nepřístupný

Obecná historie:

V roce 1841 vlastnil mlýn Franz Neumann. (RŠ)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1581 Jiří z Násile nabízí císaři Rudolfu II. ves Krušovice s pivovarem a dva mlýny - Pečárkovský u Krušovic a Podhůrku u Lišan a v nich čtyři kola a stoupy

ve mlýně se mlely slady pro pivovar a obilí pro panský dvůr

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn vypálen za 30leté války, přes 50 let ležel v troskách

nájemce krušovického pivovaru si stěžuje, že "nyní se musí jezdit do Podhůrky a cesta je bahnitá a se čtyřmi voly je možno vézti pouze 12 strychů sladu"

1707 kníže Schwarzenberg obnovil mlýn nákladem 347 zl.

v mlýnici zřízen žentour pro rezervní pohon složení pomocí zapřažených volů, toto neobvyklé řešení zavdalo příčinu pro název Volský mlýn (Ochsenmühle)

1738 mlynář Jan Cippl

od 2. pol. 18. stol. mlynáři Rabasové z Kožlan, první byl Jakub Rabas

V roce 1757 byl mlynářem Josef Jungman, syn Ondřeje Jungmana, mlynáře z Ryšina.

Po něm byl mlynářem jeho syn Augustin Jungman (1759-1835) a jeho vnuk František Jungman.

Po smrti Františka a Augustina Jungmana se mlynářem stal František Neuman, který se oženil v rosce 1834 s Františkou Jungmanovou.

1841 vlastnil mlýn Franz Neumann. (RŠ)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1863 za knížete Fürstenberga byl mlýn za 1250 zl. odprodán mlynáři a vyvázán z panské služebnosti

Po smrti Františka Neumana (1882) se stal mlynářem Josef Rabas, který se oženil s Marií Neumanovou.

Po smrti Marie se Josef Rabas znovu oženil s Františkou Fusovou, se kterou měl m.j. syna Václava, známého českého malíře.

13.11.1885 se v mlýně narodil národní umělec akademický malíř Václav Rabas (+ 26.10.1954 Praha) jako syn podruhé oženěného mlynáře. Jeho otec ovšem zemřel, když bylo Václavovi pouhých sedm let.

(historii doplnil jšk podle Jana Veselého)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 majitel Ludvík Fojtík

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Na konci II. světové války ukončeno mletí, mlynář Rabas se nadále věnuje jen zemědělskému hospodaření.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1960 bývalý mlynář Rabas rozřezal vodní kolo a mlýn opustil

opuštěný mlýn nadále chátrá

posléze odprodán jakémusi Pražákovi, zkáza však pokračuje

Mlýn vzorně opraven a upraven pro rekreaci

(historii doplnil jšk)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rabas
  • Fojtík
  • Neumann
  • Cippl

Historie mlýna také obsahuje:

1738 Jan Cippl

Jakub Rabas

1757 Josef Jungman

-1835 Augustin Jungman (1759-1835)

1835-1841 František Jungman

1841-1882 František Neumann

1882-1892 Josef Rabas

1930 Ludvík Fojtík

1939 - František Rabas (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Budovy kolem čtvercového dvora, mlýnice s obytným stavením velmi pěkné, připomínající malý zámeček.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          Mlýn měl vlastní přívod vody, mezi ním a Krušovicemi se nacházel velký rybník Náhon, přiléhající k bažantnici. Po II. světové válce byl rybním vypuštěn a na jeho místě zřízen vrt, zásobující vodou Krušovický pivovar.
          Popis
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,6923 m3/s, spád 8,94 m, výkon 5,3 HP
          1960 poslední mlynář Rabas kolo rozřezal
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 32
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 01 (Praha), s. 32
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 133-134
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Vytvořeno

          24.4.2014 21:01 neznámým uživatelem

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 6.6.2014 23:27
          Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 20:35
          doxa (Jan Škoda) 24.8.2025 19:16