Stans mola, surda nola, sterilis vola, et schola sola,
quatuor haec dominis non placuere suis.
(latinské přísloví)

Strojní mlýn

Strojní mlýn
421
155, 110
Karlovice
793 23
Bruntál
Karlovice ve Slezsku
50° 6' 19.0'', 17° 26' 49.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Strojní mlýn byl v Karlovicích postaven ve 30. letech 20. století na místě vyhořelého dřevěného mlýna čp. 155. Byl poháněn Francisovou turbínou. Jedná se o třípodlažní podsklepenou technickou budovu se zachovalými továrními okny. Mlýn je zcela bez zařízení, vnitřní dřevěné konstrukce jsou zachované, turbína je umístěna v sousední budově Muzeum Kosárna. Mlýn je rekonstruován pro edukační centrum.
centrum obce
Opava
38652 / 8-116 (kosárna)
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

26.1.1747 koupil Baltazar Schaffer za 5 800 zl. rýn. Odvádí 100 zl. mlýnské činže (o sv. Janu Křt. a na Vánoce po 50 zl.) a 96 šeflů žita.

12.6. 1754 prodal mlýn s přilehlými pozemky Antonínu Schafferovi za 2 000 tol. sl. (1200 tol. závdavek, 50 tol. roč. splátka), po jeho smrti v roce 1778 prodala vdova mlýn svému otci Františku Langerovi. V roce 1830 a 1836 mlýn vlastní Joseph Langer, v roce 1845 Josepha Langer.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Do roku 1879 mlýn vlastní Josepha Langer. V roce 1880, 1890 a 1900 mlýn vlastní mlynář Anton Frank nar. 1843, manželka Rosa nar. 1962.

 V roce 1921 vlastní mlýn vdova Rosa Frank nar. 1862, synové Josef a Wilhelm.

 Současná budova byla vystavěna ve 30. letech 20. stol po ničivém požáru starého mlýna čp. 155, v té době mlýn získal čp. 110, jako objekt přináležející ke staré kosárně. Frankovi sjednotili náhon, dříve tam byly vedle sebe dva náhony, (pro pilu a pro mlýn) a v roce 1935 využili nejmodernější technologii a postavili nový stroní mlýn, který stojí dosud. Turbína, která tam byla a poháněla strojní mlýn, poháněla zároveň i výrobu kolejnic a později pilu, která stála za mlýnem, vedle kosárny. Objekt kosárny byl postaven v roce 1600, jak dokládá nápis na střešním kabřinci. Do dnešní podoby byl objekt kosárny přestavěn v roce 1759. V období 1645–1725 patřil do majetku knížecí Horní komory hamerní hutě. Protože výroba železa v hamrech zaostávala hamry byly zrušeny a objekt koupil Jan Michal Hartel. Tento kosař objekt zvětšil a vyráběl kosy, srpy, zemědělské nářadí a drát. V roce 1812 byla prodána Janu Heinrichovi a v roce 1845 převedena do vlastnictví mlynářky sousedního mlýna Josefě Langrové. Od roku 1898 vlastnil kosárnu mlynář Anton Frank, který objekt pronajímal, poté jeho syn Vilém Frank. V majetku mlynářů zůstala až do roku 1945, kdy byla kosárna přidělena Josefu a Jarmile Pelánovým. V roce 1974 byla kosárna pro rekreační účely zakoupena bruntálským Okresním vlastivědným muzeem. Od roku 1992 slouží jako muzeum.

V roce 1929 získal Vilém Frank, coby majitel domu čp. 110 (kosárna) koncesi na výrobu a distribuci el. energie, proudu stejnosměrného až do výkonu 17 kW.

V roce 1930 vlastní mlýn a pilu Vilém Frank.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik budovy mlýna
Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn byl v roce 2021 zrekonstruován a sídlí v něm edukační centrum - VÍCE Ve mlýně Karlovice -.
 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schaffer
  • Langer
  • Frank

Historie mlýna také obsahuje:

1747 - 1754 Baltazar Schaffer

1754 - Antonín Schaffer

1778, 1793 - Franz Langer

1830, 1836 - Joseph Langer

1843 - 1879 - Josepha Langer

1880, 1890, 1900 - Anton Frank

1921 - vdova Rosa Frank

1930 - Vilém Frank

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice bez obytné budovy
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      Původní mlýn byla částečně zděná a částečně roubená budova s vysokou střechou krytou šindelem, obsahující jak mlýnskou tak obytnou část.

      Současná budova mlýna se svou architekturou vymyká typické venkovské zástavbě. Jde o třípodlažní budovu, bez obytné části, která měla původně plochou střechu ukloněnou na jednu stranu (není zachována). Budova je opatřena velkými továrními okny. Budova je podsklepená.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • schodiště
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • drobné sakrální památky
      • trámový strop
      • krov
      • schodiště
      • zcela bez technologie aj.
      Francisova turbína, která mlýn poháněla, byla umístěna v náhonu za budovou, přenášela pohyb na hřídel ve sklepě, kde jsou dosud zachovány masivní betonové sokly. Strojní zařízení bylo umístěno v 1. podlaží. Násypníky procházely stropem do vyšších podlaží. Strojní zařízení mlýna se nedochovalo.
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • pila
      • kovoobráběcí dílna
      1930 mlýn a pila
      výroba kolejnic, kosárna
      • náhon
      Náhon vede z řeky Opavy a prochází celou obcí, kde se dělí na dvě větve. Ty se opět spojují, ústí do říčky Kobylka a ta se vlévá do Opavy na dolním konci obce. Na náhonu pracovaly hamry, pily, papírna, bělidla. Byl pravidelně udržován, čištěn. Existují jeho přesné technické nákresy z roku 1935, včetně délky a spádu. V současné době je neudržován, je zanesený a je celkově zvednutý (od odsunu Němců z oblasti byl čištěn jen sporadicky). Asi 100 m pod mlýnem byl zatrubněn pod silnicí (v délce 10 m), byl vyzvednut a nad zatrubněním se zanáší.
      1935 dva původní náhony sjednoceny
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      PopisTurbína je umístěna v Muzeu Kosárna v sousedství mlýna.
      1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,87 m3/s, spád 2,5 m, výkon 23,2 HP
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      PopisTurbína je umístěna v Muzeu Kosárna v sousedství mlýna.
      1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,87 m3/s, spád 2,5 m, výkon 23,2 HP
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 19 (Cukmantl), s. 21
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 19 (Cukmantl), s. 21
      AutorPavel Solnický
      NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I. díl
      Rok vydání2007
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 61-62
      AutorVelkostatek Krnov
      NázevDigitální archiv Zemského archivu v Opavě
      Rok vydání1733 - 1836, 1740 - 1881
      Místo vydáníinternet
      Další upřesněnígruntovní a hlavní kniha pro obec Karlovice
      Odkazhttps://digi.archives.cz/da/vysledekList?page=29
      Datum citace internetového zdroje13.11. 2025
      AutorOkresní úřad Bruntál
      NázevDigitální archiv Zemského archivu v Opavě
      Rok vydání1880 - 1821
      Místo vydáníinternet
      Další upřesněníArchy sčítání obyvatel
      Odkazhttps://digi.archives.cz/da/vysledekList?page=29
      Datum citace internetového zdroje13.11. 2025
      Autorviz wikipedie
      NázevKosárna Karlovice
      Rok vydání2025
      Místo vydáníinternet
      Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Kosárna_(Karlovice)
      Datum citace internetového zdroje13.11. 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Ostatní

      Vytvořeno

      16.5.2014 15:24 uživatelem mlýn Karlovice

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 21.3.2017 20:10
      dedeon 17.11.2015 14:59
      REAPERXCX 15.11.2025 02:23
      doxa (Jan Škoda) 22.5.2024 17:29