Když přijde myš do mlýna, myslí si, že je samotným mlynářem.
Proč? Bere si co chce!
(německé přísloví)

Dolní mlýn

Dolní mlýn
53, 55
51
Sázava
563 01
Ústí nad Orlicí
Sázava u Lanškrouna
49° 54' 15.7'', 16° 38' 11.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Upraven na prodejnu nábytku. Později pouze veřejnosti nepřístupný sklad.
Moravská Sázava
nepřístupný

Obecná historie:

Chemik Christian Polykarp Friedrich Erxleben (1765–1831) pocházel z Parensen u Göttingen v Dolním Sasku, do Lanškrouna přišel roku 1791 z Vídně, kde studoval užití chloru při bělení plátna. Přiženil se do rodiny faktora Františka Perníkáře a provozoval lékárnu U Milosrdného samaritána. Roku 1802 zakoupil mlýn v Sázavě u čp. 51 a vybudoval zde rozsáhlou budovu, ve které zřídil manufakturní tkalcovnu lněného plátna a kartounku. Roku 1808 pak přikoupil čtyřiadvacet hektarů luk, na kterých bylo možné naráz bělit 40 000 kusů plátna. V roce 1833 měla firma Bratři Erxlebenové & Co. přes 500 zaměstnanců a byla údajně největší svého druhu na kontinentě, nepřežila však dlouho svého zakladatele. Budovy s typicky saskými polovalbovými mansardovými střechami pak byly nějakou dobu nevyužívané, opravil je po roce 1911 Johann Heger a pronajal je společnosti Halpert & Hynek pro výrobu kancelářského nábytku, v letech 1924–1938 zde Hans Janisch provozoval ruční tkalcovnu kravatových látek, poté sloužily lanškrounskému spotřebnímu družstvu a roku 1943 sem byla přemístěna výroba z lanškrounské tabačky. Tři ze čtyř paralelních křídel byla zbořena po roce 1953, zůstává nejjižnější s přízemním hospodářským dvorem, dnešním vlastníkem opravené a udržované.

Zakladatel bělidla Christian Polykarp Erxleben zahájil v Lanškrouně výrobu lněného zboží v roce 1802. V roce 1808 realizoval svůj plán založit velké bělidlo, za tím účelem koupil a přestavěl mlýn v Sázavě. Indikační skica zachycuje továrnu v přibližně dvojnásobném rozsahu oproti stávajícímu, s pohonem třemi vodními koly. K bělidlu patřilo 60 jiter luk. Výroba fungovala na pomezí mezi manufakturou a domácí výrobou. Erxlebenovi dědicové nedokázali podnik udržet a v roce 1845 továrna upadla do konkurzu, v roce 1851 už bělidlo nepracovalo. V roce 1858 byla část budov rozprodána, mlýn se vrátil k původnímu účelu, budovy bývalého dvora využívala firma Helpert a Hynek vyrábějící nábytek. V roce 1930 už v budově není neevidován žádný vodní pohon. V současnosti areál funguje jako truhlářství a prodejna nábytku.

 

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1930 majitel Jan Heger, nájemce Jan Müller

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Heger
  • Müller

Historie mlýna také obsahuje:

1802 Polykarp Erxleben 

1858 Helpert & Hynek

1930 majitel Jan Heger, nájemce Jan Müller

1924–1938 Hans Janisch

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      vícepodlažní
      Dochované stavby jsou pozůstatkem velkého bělidla přibližně čtyřnásobného rozsahu, které zde fungovalo v první polovině 19. století. Kromě hmoty budovy později přebudované na mlýn se zachovaly původní portály.
      Stavba se skládá z hlavní dvoupatrové budovy (pozdější mlýnice) s nízkou polovalbovou střechou. K budově jsou připojena dvě přízemní hospodářská křídla, severní je pozdější. Nejhodnotnější součástí jsou kamenné portálky – v ose hlavní budovy kamenný portál s rovným překladem, v rozích s dekorativními kamennými květy a tesanou kamennou deskou Leinwand Färberey, na jižním křídle další portál stejného členění.
      Doklad textilní výroby charakteristické pro region.
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • kované mříže
      • litinové sloupy
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      • náhon
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,102 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,102 m3/s, spád 4,5 m, výkon 4 HP
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 14
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 14
      AutorLukáš Beran
      NázevErxlebenova lnářská manufktura a bělidlo
      Další upřesněníIndustriální topografie
      Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V012585
      Datum citace internetového zdroje03 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Vytvořeno

      25.9.2012 23:43 uživatelem Jaromír Lenoch

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 4.1.2020 11:01
      Radim Urbánek 8.6.2016 20:39
      doxa (Jan Škoda) 7.6.2025 16:12