Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Žibrid ze Slivence do r. 1365. (Historická pamětnice obce Košátky - V. Poláček a spol.)
Mlýn je připomínán v roce 1365 v souvislosti s prodejem zámku, mlýna a panství Petrovi Krabicovi z Weitmile.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn nabízen k pronájmu od 1. ledna 1885 na dobu 6 roků. (RR)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna a pily Josef Šťastný. (Před 1928 mlynář v Hleďsebi)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Šťastný
- Jelínek
- Růžička
- Černý
- Náhlovský
- Silný
- Wirth
- Mikšel
- Jenč
- Zahrádka
- Kubů
- Stračovský
- Anton
- Palas
Historie mlýna také obsahuje:
Zobrazit více
- Žibřid ze Slivence - držitel mlýna do r. 1365
- Petr Krabice z Weitmile - druhá polovina 14. století
- Václav Bezdružický z Kolowrat a na Košátkách (nar. 1457-1539)
- Jitřich Bezdružický z Kolowrat (+1490)
- Jan Bezdružický z Kolowrat - první polovina 16. stletí
- Anna Bezdružická z Kolowrat a Jáchym Novohradský z Kolowrat - druhá polovina 16. století
- Jan Novohradský z Kolowrat (nar. 1590-1630) // Mlynář Ondřej (+před 1627), choť Kateřina
- Jan Václav Novohradský z Kolowrat - druhá polovina 17. století
- František Zdeněk Novohradský z Kolowrat (nar. 1659-1716)
- František Václav Novohradský z Kolowrat (nar. 1689-1738)
- František Ferdinand Novohradský z Kolowrat (nar. 1739-1802)
- František Antonín II. hrabě Kolowrat-Libštejnský (nar. 1778-1861)
- Jan Nepomuk Karel zvaný Hanuš hrabě Krakovský-Novohradský svobodný pán z Újezda (nar. 1794-1872)
- Leopold Filip hrabě Krakovský z Kolowrat (nar. 1852-1910)
- Košátecký mlynář Vilém Anton v matrice zapsaný v r. 1897 při narozeni dcery Terezie. (R. Šebek)
- Josef Alexandr Krakovský z Kolowrat do r. 1924
- Josef Šťastný od r. 1924 (info: Radomír Šebek)
Vodní mlýn Košátky, nájemce mlýna Vilém Anton, nar.1850 s manželkou Terezií nar.1848 a děti Albín A. 1885, majitel mlýna Markvartice č.44 a dcera Olga manželka Zdenka Rejmana z Prahy. (Anton Jan)
Dle bývalých majitelů mlýna z rodiny mlynáře Josefa Šťastného: v interéru mlýna je nosný dřevěný sloup. Památkáři dle stavu dřeva usoudili vznik konstrukce do poloviny 14. století. (R. Šebek)
Opis z kroniky obce Košátky – r. 1941 (zapsal kronikář B. Prošek)
Ve mlýně J. Šťastného větší revize. Sebráno asi 40 metr. centů obilí (24.-25.9.). Mlýn úředně zavřen a J. Šťastný dík českým úředníkům vyvázl jen s větší pokutou. Běda, kdyby ho měli gestapáci. Nutno vzdát dík českým úředníkům a četníkům, kteří chodili na kontroly, zachránili nám mnoho českých lidí, poněvadž nebylo téměř statku, chalupy, kde by se při soupisu zásob nelhalo.
matriční zápis v souvislosti mlynáře Martina Jelínka, kdy v listopadu roku 1665 je zapsán v Dolním Slivnu, coby kmotr při narození.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
- reklama, inzerát
